Životní pojištění není zbytečný luxus

Těžká nemoc, vážný úraz, invalidita. Rizika, která si neradi připouštíme, ale mohou se týkat každého z nás. A s nimi hrozba dočasného, ale i trvalého propadu příjmů.

Vydáno: 18. 5. 2021
Kategorie: Vaše příběhy
Zdroj: PartnersNews

Dokud je všechno v pořádku, platit si životní pojistku se může zdát jako luxus, bez kterého se obejdeme. Dnes pětatřicetiletý Lukáš se životní pojistce bránil, i když mu její uzavření důrazně doporučovala finanční poradkyně, na kterou se obrátil kvůli hypotéce. „Klient si bral vysoký úvěr, přitom pracuje jako OSVČ a neplatí si nemocenské pojištění. Má malého syna a je živitel rodiny. Kdyby se s ním něco stalo, přišla by rodina o hlavní zdroj příjmů a vedle dalších problémů by nebylo v jejích možnostech hypotéku splácet,“ vysvětluje smysl pojištění poradkyně Hana Sklenářová ze společnosti Partners.

Nakonec se jí podařilo Lukáše přesvědčit a v únoru 2020 mu uzavřela životní pojištění. O měsíc později si nahmatal na krku bulku, která – jak ukázala následující lékařská vyšetření – byla symptomem rakoviny mízních uzlin. Pojišťovna mu po potvrzení diagnózy vyplatila milion korun, který živnostníkovi umožnil plně se soustředit na léčbu, namísto řešení složité finanční situace celé mladé rodiny. Dnes má po všech chemoterapiích a naději, že se zcela uzdravil.

Pro většinu pojišťoven příliš brzy
U naprosté většiny pojišťoven by Lukáš se svým nárokem neuspěl. Symptomy nemoci se totiž projevily ještě před uplynutím takzvané čekací doby po začátku pojištění. Pojišťovna, u které měl pojistku sjednanou, si ale zakládá na tom, že podobné případy řeší individuálně. „Nechceme se za čekací dobu schovávat, ve smlouvách ji uplatňujeme jen jako prevenci proti pojistným podvodům. V konkrétních situacích, do kterých se naši klienti dostanou, mají hlavní slovo rozum a lidskost,“ říká generální ředitel pojišťovny Simplea Martin Švec.

Pokud škodní komise, která případ posuzuje z hlediska selského rozumu místo čistě právního výkladu podmínek pojištění, uzná, že v daném případě nedává smysl výluku uplatnit, Simplea přizná pojistné plnění v plné výši. Tak jako v Lukášově případě. Pokud komise rozhodne, že se vzhledem k jistým okolnostem plnit nemá, putuje nárokovaná částka na charitativní účely. Klienti tak mají jistotu, že pro pojišťovnu neexistuje finanční motivace plnění neposkytnout.

„Ve zmíněném případě jsme posuzovali, jestli si klient mohl být zdravotního problému vědom v době sjednání smlouvy. Došli jsme k závěru, že nikoliv. Při posuzování zpravidla nejde jen o jeden argumentu. Příběh do sebe musí zapadat a být podpořen z medicínského hlediska,“ popisuje Švec.

Invalidita přináší pokles příjmu a vyšší výdaje
Dobře uzavřené životní pojištění by mělo člověka chránit před dlouhodobými výpadky příjmu, které se pojí s riziky vážného úrazu, dlouhé těžké nemoci, invalidity nebo smrti. Zásadní jsou pro živitele rodiny i lidi žijící samostatně. Klíčové je riziko invalidity, to je potřeba zajistit vždy. Pro představu – dlouhodobý příjem člověka, který dosud pobíral průměrnou mzdu, klesne z důvodu nejvyššího stupně invalidity na polovinu,“ upozorňuje Švec.

Pojistné částky by se měly pohybovat v řádu milionů korun, s ohledem na individuální životní situaci pojištěného. Statisícové částky obvykle nebývají adekvátní. Je třeba pamatovat na to, že plnění by mělo vystačit na dorovnání příjmů i po dobu mnoha let. A počítat s vícenáklady, například nutností bezbariérových úprav bydlení.

Pak je tu otázka, jestli má zájemce o pojištění vlastní finanční rezervu na rok a víc. Pokud ne, je rozumné, aby se pojistil pro případ pracovní neschopnosti. Živitelé rodin, zvláště splácejí-li hypotéku a podobně, by měli být pojištění i pro případ smrti.

Za všechno nemůže úraz
Při uzavírání životního pojištění se lidé často soustředí hlavně na riziko úrazu. Pojištění nemoci je ale přinejmenším stejně důležité. „Nemoc je příčinou víc než 95 procent případů invalidity, víc než 90 procent pracovních neschopností a poloviny úmrtí lidí ve věku kolem 35 let. Ve věkové skupině nad 50 let mají nemoci na svědomí dokonce 90 procent úmrtí,“ přibližuje Švec.

Na pojištění vážné nemoci či úrazu se šetřit nevyplácí. „Oproti tomu pojištění pro případ hospitalizace nebo denní odškodné při úrazu lze oželet a zbytečně jím nenavyšovat výši pojistného. Od různých denních dávek lidé očekávají, že díky nim z pojistky získají alespoň něco, což je celkem častá úvaha. Je to cesta, jak potenciálně dostat pár tisíc za zlomenou nohu, nikoliv řešení skutečně vážných situací, pro které tu životní pojištění je,“ dodává Hana Sklenářová.

Zdroj: Peníze.cz